CYKLOVÝLET ČERVEN 07
16. 6. 2007 Vyjížďka na kolech byla svolána na 17 hodinu a 5 minutu. Kvůli drobným technickým problémům jsme vyrazili zhruba o půl hodiny později. A to v tomto složení: Pájin, Michal, Honza, Tomáš, Jarda a v tuto chvíli ještě budoucí člen Jirka.
Podle dřívější dohody se jela krátká trasa o délce cca 42Km. Výjezd byl pozměněn ze Sletiště na „Václavák“. Vyrazili jsme směr Nouzov přes lesy a pole. Honza si stihl kousek za Kladnem, při přejezdu přes železniční trať, přeletět řidítka (zranění lze vidět ve fotogalerii). Cestou jsem ze zadních řad našeho tandemu zaslechl výkřiky: „My jedeme závody?“ , „Vostatkáči já tě zabiju!“, apod.
Na Nouzově byla první zastávka v restauraci U Spalů. Tam jsme se občerstvili jedním pivem a někteří i chutnou klobáskou. Čistě náhodou v restauraci právě probíhal koncert skupiny Chinasky. Takže jsme to měli i s kulturní vložkou. Po chvíli příjemného posezení na slunci se zvedl vítr a začali se nad našimi hlavami stahovat mračna. Chýlilo se k dešti. To nás ale neodradilo (někoho dokonce navnadilo) a vyrazili jsme dál směrem na Chýňavu. Začalo pršet. Já měl u Michala v batůžku schovanou nepromokavou bundu. Jenže když jsem mu o ní řekl tak jen zavrtěl hlavou a řekl všichni stejně. A protože nikdo jiný bundu neměl, tak jsem nedobrovolně povinně jel také bez bundy. Z tohoto plyne ponaučení: K Michalovi si bundu nikdy nedávej!
Lehce mokří, ale pořád plni elánu, jsme dorazili na Chýňavu, do restaurace U Kurců, kde proběhlo zasedání našeho kroužku. Při této příležitosti byl přijat nový člen Jiří. Jo a musím prásknout na Toma, že rozbil půllitr s pivem!
A jelo se dál. Z mokrých a deštivých kilometrů se stali blátivé. Dorazili jsme k Zabité rokli. Což je velmi prudký a dlouhý sjezd po úzké bahnité pěšince v lese. Rozjeli jsme to co to dalo , bahno létalo všude. Po sjezdu Michal prohlásil: „To je bomba, jedeme znovu!“. Michal z nás vypadal nejlépe, komplet od bláta až za ušima.
Po kratším rovném úseku následoval průjezd potokem, ve kterém Pájin utopil svou sportovní polobotku německého pastevce.
Následovalo poslední občerstvení Na mlejně. Nějaké to pivo a klobása na grilu, ňam , ňam, ňam.
No a jeli jsme směr Kladno. Dorazili jsme plni skvělých zážitků něco málo po desáté hodině večerní.
Na závěr musím podotknout. Trasa byla dost náročná, z 80% v terénu a na místo slibovaných 30 Km jich bylo asi 42. Tímto bych chtěl poděkovat všem zúčastěným členům, že mě nezabili, cestu zvládli bez újmy na zdraví, těle i duši a doufám, že se mnou ještě někam pojedou!
Cyklistice a Ruchu zdar Jarda
Náhledy fotografií ze složky Foto cyklovýlet červen 07
