CESTY S RUCHEM

1.7.2007 Výlet na kolech byl svolán opět na 17. hodinu a 5. minutu. Odjezd vyvrcholil ale až v 17:45 neboť Tomáš zapomněl na to, že se vlastně vůbec někam jede. V klidu domova si v mikrovlnné troubě ohříval pizzu, na balkóně měl určitě rozpálenou cigaretu a vůbec ho nezajímalo, že na něj někde někdo čeká. Po mém výhružném telefonátu, ale nakonec dorazil. Vyzvedl ho Pájin, autem dovezl na místo odjezdu a mi mohli konečně vyrazit. (Později z Toma vypadlo, že se mu moc nechtělo). Za toto extempore Tomáš platil každému po jednom pivu.

První zastávka, po málo náročném terénu, byla v Doksech u Kladna. Tam jsme se občerstvili chmelovým mokem a vyrazili směrem na Lány.

Po několika silničních kilometrech jsme pro zpestření zajeli do lesa. Na rozcestí, u brány do Lánské obory, jsem se stal aktérem kulturní vložky, neboť jsem zapomněl, že mám boty zacvaklé v nášlapech a  nedobrovolně jsem se složil k zemi. Naštěstí do měkké jehličnaté vrstvy na cestě.

Za bujarého veselí jsme se pustili z kopce dolů. Jelo se po lesní, místy blátivé cestě. (Musím prásknout na Michala, že z důvodu nevyprání trička z předešlé akce, jel jako jediný v civilu. Čehož neskutečně litoval a to nejen proto, že musel zaplatit každému pivo, ale zvláště proto, že vypadal, jako že k nám nepatří ) :-) ).

Po příjezdu k rybníčku, jsme vyrušili mladý pár, který se asi právě chystal na nějaké nekalosti. Tak jsme se raději déle nezdržovali a jeli se občerstvit do nejbližší restaurace.

Sotva jsme dosedli,  spustil se liják ohromných parametrů. Sem tam i nějaká ta kroupa spadla!

Tak jsme si v klídku pod slunečníkem vychutnali bramboráčky a po slejváku se vydali na cestu směr Tuchlovice, Srby.

Poslední zastávkou byla restaurace na Záplavách. Tam jsme si náramně pochutnali na večeři. I když již bylo po zavírací době, tak personál na nás byl velmi příjemný a vstřícný.

Domů se jelo za tmy. Někteří členové našeho kroužku nevlastní světla a ani blikačky! Takže cesta dom, po cyklostezce lesem, byla dosti dobrodružná. Ale o to to bylo zajímavějšíJ.

Tentokrát závěrem: trasa měřila 42km a jelo se ze 70% po silnici. Děkuji všem zúčastněným za krásný zážitek a těším se na další výlety nejen na kolech. A pro Michala: „Myslím, že v polovině našeho výletu, by jsi se svým špinavým tričkem zapadl dokonale mezi nás". :-)

Ruchu zdar Jarda.